Jak čistit plynový gril? II. část

V předchozím díle jsme si řekli, jak rychle vyčistit mřížku grilu po každé větším použití, a pustili jsme se i do sezónní údržby, která zahrnuje demontáž některých dílů a pečlivé mytí v jarové vodě.

Nyní si tuto kapitolu dokončíme a podíváme se na péči o plynovou bombu a něco o jednotlivých površích, které na grilu můžete najít.

Zpět na první část článku...

 

Spalovací komoru zbavenou vyjímatelných součástek vydrhneme rovněž kartáčem a jarovou vodou. Před tím se ale podívejte, jak je řešen její odtok, ať potom černou mastnou vodu nehoníte v každém rožku v dolní skříňce. Pomůže prázdný kbelík místo plynové bomby.

Samotná spalovací komora bude po demontáži mřížky, flavorizéru a hořáků přístupná pro kartáč nebo houbičku s čistícím prostředkem. Demontujte ale plynovou bombu a dbejte na to, ať přebytek vody s pěnou nezateče do skříňky pod grilem tak, že by vám jen přidělal práci. Ideální je postavit si pod vzniklý otvor kbelík. Za slunečného počasí, kdy je jistota, že gril za pár desítek minut sám vyschne, můžete s výhodou využít zahradní hadici.

Údržba přívodu plynu

Pokud gril parkujete venku, třeba pod nepromokavou plachtou, bomba může zůstávat uvnitř. Plynový gril schovaný pod střechou by z bezpečnostních důvodů měl mít bombu odpojenou a schovanou někde, kde je zajištěná cirkulace vzduchu.

Během zevrubného mytí grilu zkontrolujeme přívodní hadici, jestli nenese viditelné známky poškození. Zkontrolujeme také bombu, aby neunikala. Pokud není kohout vybavený tlakoměrem, přibližnou hladinu plynu v nádobě zjistíme tak, že ji polejeme vodou a pak dlaní sjedeme po mokré stěně odshora dolů. Hladina plynu se ohlásí citelným ochlazením povrchu.

Potom prověříme hadici a šroubení, jestli neuniká plyn nezřetelnou netěsností. K tomu poslouží vyřazený kartáček na zuby a mýdlová voda, kterou pokryjeme celý testovaný povrch a podíváme se, jestli se někde netvoří bubliny.

Čištění plynového grilu a choulostivé povrchy

V závislosti na značce a typu grilu narazíte při údržbě na nejrůznější různě citlivé povrchy. Každý snese a vyžaduje něco jiného.

Nerezový plech nebo nerezová grilovací mříž - obecně snese nejhrubší zacházení a nemá sklony ke korozi, takže proto tvoří u drahých modelů nerez největší část grilu, včetně horního poklopu, ovládacího panelu, boků a dvířek skříňky, ale i samotné grilovací komory a konstrukce grilu. Při používání jemného ocelového kartáče, který si jinak velice dobře poradí s připáleninou, ale i hrubé strany kuchyňské hubky, se nerez může pokrýt sítí sotva patrných jemných škrábanců, které jsou hlavně estetickou závadou a na funkci nemají vliv. Některé univerzální čističe dělají na nerezovém povrchu duhové fleky a proto doporučujeme přímo prostředky na mytí nerezi.

Váš plynový gril může být podle cenové úrovně, značky a designové řady vyrobený z nerezové oceli, smaltovaného plechu, nebo z části z plechu s povrchem z práškové barvy.

Litinová mřížka a litinové pečící tály - tady je potřeba vědět, jestli má litina nějakou povrchovou úpravu. Standardně se vyrábí pokrytá smaltem a tak snese veškeré prostředky a nástroje, jako staré smaltované nádobí. Pozor na některé pokusy o nepřilnavé povrchy na bázi pryskyřic, ty by se mohly poškrábat, takže si dobře přečtěte manuál grilu.

Smaltovaný ocelový plech je levnější alternativou na tělo grilu a nahrazuje často nerez u nižších produktových řad. Stále se ale jedná o velice odolný a estetický materiál, kterému víc svědčí mokré mytí, než drhnutí.

Plech ošetřený práškovou barvou najdete u levnějších grilů v částech, které nejsou přímo ohřívané plamenem, takže v konstrukci podstavce grilu a bocích a dveřích skříňky na plynovou bombu. Jedná se o běžně odolný povrch s dlouhou životností, který ale v místě škrábanců začne rychle rezavět. Zmíněné části grilu ale nikdy nemusíme drhnout, takže spíš pozor na nechtěné údery třeba při manipulaci s bombou.